Když mi bylo deset, začal jsem chodit do dětského dramaticko-recitačního souboru Ťapka a od té doby jsem divadlu věrný. Rozdíl vidím v tom, že dřív mi divadlo pomáhalo vybít přebytečnou energii, zatímco teď mi energii spíš dodává.
Všechny role, které jsem za ta léta hrál, jsem hrál rád, a i když se to snad zpočátku nezdálo, zpětně vidím, že mě každá alespoň posunula o krok dál. Nikdy jsem neměl žádnou roli vysněnou a spíš jsem se vždycky těšil, co mi bude nabídnuto. Kromě rolí na divadle mám moc rád roli purkmistra na Znojemském vinobraní. A už několikátou sezonu se vždycky těším na naše letní představení v hradebním příkopu, kde je naprosto nenahraditelná atmosféra.
Divadelní spolek